Trocha teorie

V zásadě existuje několik důvodů pro transplantaci krvetvorné tkáně:

• Prvním důvodem je to, že kostní dřeň pacienta přestane vytvářet a uvolňovat krvinky do krevního oběhu. Jedná se o selhání (úplné nebo částečné) kostní dřeně (například aplastická anemie). 
• Druhým důvodem je situace, kdy kostní dřeň vytváří nenormální klony krvinek, které nejsou schopny správně fungovat a navíc ještě potlačují tvorbu normálních krevních buněk. V tom případě je potřeba nemocnou tkáň zlikvidovat a nahradit zdravou (například leukemie).
• Třetím důvodem je vlastní léčba nádorových onemocnění, kdy při velmi razantní léčbě nádorů dojde k likvidaci citlivé krvetvorné tkáně a je třeba ji obnovit.
• Čtvrtým důvodem jsou některá vrozená onemocnění, kdy tělesné buňky nejsou schopny zpracovat například nějakou chemickou látku. Tuto schopnost mohou tělu přinést transplantované buňky krvetvorné tkáně.

Transplantace můžeme obecně rozdělit na několik typů:

• autologní - to znamená, že dárcem je pacient sám sobě - kostní dřeň je například odebrána pacientovi v době, kdy nemá projevy onemocnění. Pacient pak podstoupí velmi razantní léčbu, která zároveň zlikviduje jeho kostní dřeň. Krvetvorba je mu navrácena pomocí jeho vlastního štěpu - vrátíme mu dříve odebrané krvetvorné buňky. Předpokládá se, že pokud jsou ve štěpu nádorové buňky, tak v takovém množství, že si s nimi pacient poradí sám. Můžeme mu také pomoci tím, že nádorové buňky zlikvidujeme některým laboratorním postupem přímo v odebrané krvetvorné tkáni. Jde o nejčastější druh transplantace s nejmenšími potransplantačními komplikacemi oproti ostatním transplantacím
• alogenní příbuzenská - dárcem je v tomto případě někdo z rodiny - je nejčastějším typem alogenních transplantací, její výhodou je větší imunologická vhodnost (viz dále) 
• alogenní nepříbuzenská - dárce je v tomto případě anonymní získaný z registru dárců kostní dřeně nebo právě z banky pupečníkové krve - mívá mnoho komplikací po transplantaci, ale pro mnoho pacientů je to jediná šance
• xenogenní - transplantace z jednoho živočišného druhu na jiný. U krvetvorné tkáně se u člověka nepoužívá.

Pokud dojdeme k tomu, že je nutno pacienta transplantovat alogenním štěpem (viz výše), je nutno zjistit kombinaci speciálních tkáňových imunitních znaků (HLA). Když to zjednodušíme, těchto základních tkáňových znaků sledujeme 6. Shoda tkáňových znaků dárce by měla být co největší s tkáňovými znaky příjemce (tedy pacienta). Ideální shoda je samozřejmě 6/6. U kostní dřeně se toleruje u nepříbuzenských transplantací 5/6, u příbuzenských i 3/6, ale samozřejmě je zde pravděpodobnost většího množství komplikací. Jde zvláště o takzvanou "reakci štěpu proti hostiteli". Což znamená, že štěp se "obrátí" proti pacientovi. Musíme si totiž uvědomit, že kostní dřeň produkuje bílé krvinky, které jsou zodpovědné za obranyschopnost organismu. V případě reakce štěpu proti hostiteli se bílé krvinky obrátí proti pacientovi. Z tohoto hlediska není tedy bez zajímavosti, že u krvetvorné tkáně z pupečníkové krve je tato komplikace v menším procentu, a že při transplantaci se toleruje shoda až 4/6. Protože je ale vždy něco za něco, štěp má zase menší efekt "reakce štěpu proti leukemii", tedy dokáže hůře likvidovat zbylé nádorové buňky u leukemických onemocnění.
Vlastní průběh transplantace krvetvorné tkáně je jednoduchý. Štěp se aplikuje podobně jako transfúze krve a kmenové buňky krvetvorby si sami najdou nejvhodnější místo pro svůj růst. Kritické období nastává zvláště po transplantaci, kdy je pacient bez vlastní krvetvorby a čeká na dostatečnou tvorbu krvinek z transplantované krvetvorné tkáně. Riziko komplikací v tomto období je obrovské.
Chtěli bychom zde konstatovat ještě jednu věc. Přes veškeré zjednodušování této problematiky na našich stránkách pro lepší pochopení nechceme vzbudit dojem, že se jedná o rutinní snadný léčebný postup. Nejedná, ačkoliv počet transplantací rok od roku stoupá. Zvláště u alogenních transplantací je riziko hodně vysoké a tento postup se volí u pacientů, kde je to prakticky jediná šance na uzdravení.

Pupečníková krev

Co rozumíme pod pojmem pupečníková krev? Čí krev to ve skutečnosti je?