Postup odběru pupečníkové krve

Úspěšnost odběru pupečníkové krve závisí na celé řadě faktorů a je na porodnickém personálu, aby je správně vyhodnotil a následně odběr provedl. Chybně prováděné odběry znamenají zbytečné finanční ztráty. Zopakujme si základní techniku odběru a také nejčastější chyby, které se při odběru objevují.

Odběr pupečníkové krve začíná po porodu dítěte a  podvázání pupečníku, ihned po jeho přetnutí.  Pupečník držíme  pomocí peánu ve vzduchu, opláchneme ho fyziologickým roztokem a v okolí vpichu (co nejblíže k přeťatému konci) desinfikujeme a odložíme na sterilní roušku.

Pak připravíme sterilní odběrový vak (dolní konec pupečníku leží na roušce) a ujistíme se, že jsou uzavřeny tlačky na jednotlivých hadičkách. Pupečník v místě vpichu opět desinfikujeme ze všech stran, sejmeme krytku

1. punkční jehly a provedeme punkci pupečníkové žíly směrem k placentě. Uvolníme tlačku odběrové hadičky a volnou rukou krouživými pohyby promícháváme odebíranou krev s CPD pod úrovní místa vpichu (nebo se použije třepačka) a to tak, aby spád nebyl příliš velký, protože by došlo k rychlému vyprázdnění pupečníkové žíly v nejbližším okolí vpichu a k jejímu kolapsu, přičemž krev z placenty by v ní zůstala.

Sledujeme náplň pupečníkové žíly. Po té, co přestane krev odtékat, uzavřeme hadičku před vytažením jehly ze žíly tlačkou a jehlu zakryjeme krytkou.

Porodnický personál musí nejen zvládnout správnou techniku odběru, ale také odhadnout, zda  je pupečník dostatečně dlouhý a má smysl odběr provádět.

V případě potřeby se odebírá krev ještě i po porození placenty (nebo v případě, že jsme nestihli krev odebrat před jejím porozením). Placentu po prohlédnutí porodníkem zavěsíme na připravený stojan s rouškou, otvorem v roušce protáhneme pupečník s peánem a po řádném očištění fyziologickým roztokem a desinfekci provedeme opět odběr do  vaku s CPD.

Pokud jde o doplňkový odběr, vpich

provedeme pomocí 2. nepoužité hadičky s punkční jehlou co nejblíže vstupu pupečníku do placenty. Jinak provedeme punkci ve stejném místě a stejným způsobem, jako při odběru s placentou „in utero“. Po skončení sběru uzavřeme hadičku před vytažením jehly z vpichu tlačkou a na jehlu nasadíme krytku.

Zlomíme pojistku v přídavném váčku s CPD a hlavní hadičku vedoucí do vaku propláchneme roztokem. Vymáčkneme všechen obsah CPD. Pak uzavřeme tlačku na hlavní hadičce.

Tlačky na odběrových hadičkách již neotevíráme a nesnažíme se, aby všechen obsah stekl do hlavního vaku (důvodem je snížení rizika bakteriální kontaminace!!!) Vak nezapomeneme popsat (polepit).

Posíláme i vaky s odběrem menším než je 60ml PK (současná hranice ke zpracování). Pupečníková krev se v takovém případě použije k experimentálním účelům v rámci BPK.

Dále se pak snažíme odebrat 2 ml srážlivé pupečníkové krve

pomocí injekční stříkačky (z nějaké povrchové placentární žíly) na virologické vyšetření. Zkumavku se sraženou krví označíme jako pupečníková krev a jménem a příjmením matky. Pokud se nepodaří krev odebrat, lze na virologické vyšetření použít krev zbylou v odběrových hadičkách (event. i nesraženou krev přímo z odběrového vaku).

Matce se odebere 4 ml nesrážlivé žilní krve. Zkumavku označíme jako krev matky a napíšeme jméno matky a její rodné číslo nebo na ni nalepíme etiketu s údaji o matce.

Informace o odběru zapíšeme do odběrového formuláře. Odebranou pupečníkovou krev spolu se zkumavkami a všemi patřičnými v té chvíli již vyplněnými formuláři (Výběrový, Odběrový, Souhlas) uskladníme v chladničce.

Vak se označí jménem matky nebo se na něj umístí etiketa s údaji o matce. Do budoucna se počítá se zavedením čárových kódů.
 
 

Diskuze

Přidat příspěvek

Vaše přezdívka: *

Příspěvek: *

Kontrolní kód: *