úvod
přihlásit
Zpracování pupečníkové krve
Oděr pupečníkové krve na porodním sále je nesmírně důležité a bez něj by Banka pupečníkové krve vůbec nemohla existovat. Je to ale jenom první z řady kroků, které je potřeba učinit. Odebraný vzorek čeká ještě dlouhá cesta, než z něj bude štěp připravený k darování po celém světě. Podívejme se nyní, co následuje po samotném odběru.
Měření objemu pupečníkové krve
U pupečníkové krve dopravené z porodnice do laboratoře se nejprve zjistí její množství. Malé objemy se nezpracovávají, protože víme, že nemají dostatečný počet buněk. Ani taková pupečníková krev ale nepřijde nazmar. Použije se k vyzkoušení nových způsobů zpracování a tedy i ke zkvalitnění celého léčebného postupu. Může se také použít ještě k lepšímu poznání či pochopení poměrů v pupečníkové krvi. A tedy i dárkyně, jejichž pupečníková krev není použita přímo k přípravě štěpu, si mohou být jisté, že přispěly do transplantačního programu a tím daly naději dalším vážně nemocným lidem.
Pokud je množství krve dostatečné, putuje vzorek do laminárního boxu. Jedná se o zařízení, ve kterém je filtorován vzduch a tím je výrazně sníženo riziko infekční kontaminace štěpu.
Kvalita štěpu
Ze štěpu se odeberou vzorky, které se mrazí zvlášť a později se používají ke zjišťování kvality štěpu. Dále se odebírají vzorky na zjištění HLA typu buněk v krvi - zjištění těchto imunitních znaků na povrchu buněk je zásadní pro použití štěpu k transplantaci. Sleduje se zpravidla 6 těchto znaků, a je potřeba, aby mezi dárcem a příjemcem byla pokud možno co největší shoda. Ideálně tedy 6 na 6. Pupečníkovou krev lze transplantovat až do neshody 6 na 4 u nepříbuzného dárce (když dárce není z rodiny), ale samozřejmě se stoupajícím rizikem potíží po transplantaci. Další vzorky se posílají na zjištění krevní skupiny, na virologické vyšetření a na
bakteriologické vyšetření. Také se spočítá množství bílých krvinek.
Kryokonzervace
Pupečníková krev se po odebrání vzorků přepustí z odběrového vaku do kryovaku (vaku dobře snášejícího nízké teploty) a doplní se speciálním roztokem s DMSO (dimethylsulfoxid), což je látka, která zabrání tomu, aby se v buňce tvořily při zmrazení krystalky vody a potrhaly ji. Buňka tak zmrzne najednou, jako jeden celek. Vak se zataví a nastává postupné zmrazení na teplotu blízkou tekutému dusíku (-196°C) a vaky se pak do tekutého dusíku přemístí.
Veškerá manipulace se vzorky pupečníkové krve probíhá za dodržování nejpřísnějších pravidel sterility. BPK ČR k tomu používá superčisté prostory.
Vyšetření vzorků
Vyšetření vzorků pak probíhá v různých laboratořích. Některá vyšetření jsou jednoduchá (jako například spočítání krvinek), jiná velmi náročná i nákladná. Sem patří například zjišťování znaků na povrchu buněk (HLA typizace), které pro BPK provádí HLA laboratoř IKEM, která je akreditovanou laboratoří spolupracující s Českým registrem dárců kostní dřeně. Část vyšetření se dělá z rozmrazených vzorků, díky kterým máme lepší představu o tom, jaké budou buněčné hodnoty po rozmrazení celého štěpu při transplantaci. Tímto vyšetřením je třeba kultivace malého vzorku pupečníkové krve v CO2 termostatu po dobu 14 dnů, kdy zjistíme, jak jsou buňky ve štěpu schopné se rozmnožovat.
Pokud zjistíme, že nějaký ze zmrazených štěpů nevyhovuje náročným požadavkům, je vyřazen a údaje o něm se do světového registru nedostávají.