Český registr dárců krvetvorných buněk

Celý proces zpracování darované pupečníkové krve by neměl smysl, pokud by se informace o štěpech nedostaly k potenciálním příjemcům.  Svou nezastupitelnou úlohu tak hraje Český registr dárců krvetvorných buněk, který nejen předává informace o štěpech na patříčná místa, ale zabývá se také tím, aby štěp skutečně doputoval ke svému příjemci, který se může nacházet i na druhém konci světa. O tom, jak celý proces probíhá jsme hovořili s vedoucí registru, Mgr. Marií Kuříkovou.

Paní magistro, jakou roli hraje Český registr dárců krvetvorných buněk v celém procesu zpracování a vydávání pupečníkové krve k transplantacím?
Český registr dárců krvetvorných buněk (původně Český registr dárců kostní dřeně) spolupracuje s BPK ČR od počátku vzniku projektu.  Registr spravuje databázi, díky níž se potřebné informace jak o dárcích, tak o PK, dostanou k transplantačním centrům, která hledají shodného dárce  kostní dřeně nebo PK pro své pacienty.  

Těší mě, že stále existují lidé, kteří jsou ochotni nezištně pomoci a darovat část sebe, aby měl pro ně zcela neznámý člověk šanci na život.

BPK ČR poskytne registru základní data, podle nichž probíhá vyhledávání. Nejdůležitější jsou údaje o objemu a počtu buněk v PK a HLA typizace – soubor dědičných znaků na bílých krvinkách. Snahou transplantačního lékaře je najít dárce nebo PK, která se bude s pacientem shodovat v co nejvíce těchto znacích. Registr pro transplantační centra jak česká, tak zahraniční (přes zahraniční registr) provádí vyhledání dárce nebo PK podle parametrů, které si určí transplantační lékař.Registr také na vyžádání transplantačního centra zprostředkuje u BPK  ČR vytvoření podrobnější zprávy o PK.
V případě, že se PK jeví jako dostatečně vhodná a shodná k transplantaci, registr zprostředkuje případná další nezbytná vyšetření PK nebo odeslání vzorků do transplantačního centra a administrativně zajišťuje celý proces vyhledávání až k odeslání PK.

Pokud se tedy najde shoda, jak se dále postupuje?
Jestliže se transplantační centrum ať už v ČR nebo v zahraničí rozhodne, že chce pacienta transplantovat PK, musí se dohodnout přesný termín vydání/ odeslání PK a připravit vše potřebné k transportu. Štěpy PK jsou uchovávány v teplotě tekutého dusíku (-196°C) v tzv. kryobance, odkud je nutné vybraný PK převést na vydávající pracoviště. Pracovník BPK  ČR zkontroluje, zda je PK nepoškozený a předá tuto zprávu do registru, který připraví dokumentaci, objedná přepravu a domluví vše potřebné s transplantačním centrem nebo zahraničním registrem.

Existují nějaké speciální podmínky pro přepravu štěpu?
V přesně určený den a hodinu se na vydávajícím pracovišti sejdou pracovník BPK  ČR a registru, PK se vloží v ochranném obalu do speciální nádoby, která je nasáklá tekutým dusíkem. Tento kontejner, tzv.dry shipper, se vloží ještě do vnějšího přepravního boxu. Již předem se přednastaví měřidla, která monitorují pohyb kontejneru a teploty uvnitř i vně kontejneru.  Vše se řádně označí, polepí  nálepkami dle mezinárodních pravidel  tak, aby byla zabezpečena co možná nejšetrnější manipulace se zásilkou po celou dobu přepravy. PK také provází podrobná dokumentace.
Takto připravenou PK si převezme pracovník specializované přepravní společnosti, která zajišťuje dopravu do transplantačního centra.

Co je v celém procesu pro pracovníky registru nejsložitější?
Jednotlivé registry, resp. legislativa jednotlivých států, nám připravuje různé nástrahy, např. v podobě požadavků na vyšetření infekčních chorob, které se u nás běžně nevyšetřují, protože se zde nevyskytují, takže zejména pro pracovníky BPK nastávají krušné chvilky, jak a kde to které vyšetření zajistit  a registr asistuje v případě, že je nutné poslat vzorek do zahraničí.
PK se v některých případech transplantuje namísto  kostní dřeně od dárce, který třeba kvůli  náhlým zdravotním potížím nemůže darovat, Pak je třeba vydání PK zařídit velmi rychle. V případě, že ještě navíc potřebujeme vývozní nebo dovozní povolení, je to boj s časem a někdy dost adrenalinová záležitost.

Kam nejdále jste vysílali štěp?
Nevím co je dál, zda Argentina nebo Austrálie. Každopádně „nejexotičtější“ byl asi Irán.

Liší se pravidla pro odeslání štěpu v rámci EU a ostatními zeměmi?
Jak jsem již zmínila, pravidla jsou v různých zemích různá, dá se však obecně říci, že vyslání PK mimo EU je podstatně náročnější na množství dokumentace (obecně administrativy) a zajištění bezpečné přepravy.

Jak probíhá spolupráce s mezinárodními registry?
Bez mezinárodní spolupráce bychom se neobešli, je to náš denní chléb. Na světě je v registrech evidováno asi 14 mil. dobrovolných anonymních dárců a více než 400 000 PK, a přesto bohužel existují pacienti, kteří „svého“ dárce nebo PK nenajdou. Spousta českých pacientů je transplantována se zahraničním dárcem (zatím méně s PK).

Co Vás osobně na práci v registru nejvíce baví?
Pozitivem (ale občas i negativem) této práce je její veliká rozmanitost. Aby pacient mohl být včas a úspěšně transplantován, je potřeba značného úsilí a spolupráce mnoha lidí z transplantačních a hematoonkologických zařízení, laboratoří, bank pupečníkové krve nebo registrů, ale třeba i kurýrů převážejících štěpy. 
Nejvíce mě ale těší, že stále existují lidé, kteří jsou ochotni nezištně pomoci a darovat část sebe, aby měl pro ně zcela neznámý člověk šanci na život. Bez stále nových dárců a maminek darujících PK by naše snaha byla marná, a já jim děkuji, že díky nim máme možnost pomáhat.
Možná to bude znít jako klišé, ale taky vědomí, že to, o co se společně snažíme, má smysl (aspoň  doufám:-) a že se daří zachránit stále více pacientů.

Děkuji za rozhovor.
 

 

Diskuze

Přidat příspěvek

Vaše přezdívka: *

Příspěvek: *

Kontrolní kód: *